Recenze
Čas od času se objeví hra, která definuje úplně nový žánr. Takovým případem je i real-timová strategie (RTS) firmy Westwood z roku 1992. Bere si hlavní premiu sci-fi knihy Frank Herberta o znesvářených rodech Harkonnenů a Atreidů bojujících o vzácné koření na planetě Arrakis, zvané Dune. Oproti knize přidává pro větší variabilitu rod Ordos. Ono novátorství spočívá právě v realtimovosti, tedy hře ve skutečném čase. Do té doby vycházely obvykle jen strategie tahové hrané podobně jako desková hra. Dune 2 se od nich liší svojí dynamikou, kterou poskytuje tento žánr. Hra kromě toho přinesla řadu dalších typických znaků - budování a vylepšování staveb a jednotek, klávesové zkratky pro různé akce jednotek. Ačkoli Dune 2 nebyla tou úplně první RTS (za tu je považován Herzog Zwei z roku 1989), svým provedeném a následným komerčním úspěchem otevřelu cestu svým pokračovatelům. Opravdový boom RTS pak přišel ve druhé polovině 90. let
Herní mechaniky jsou jednoduché a intuitivní. Po vybrání rodu si hráč na mapě volí směr postupu. Úkolem první mise je získání určitého počtu kreditů, další mise jsou postupně těžší a rozlehlejší. Kredity hráč získá za odvezení vytěženého koření (výměšků obřích písečných červů) do rafinerie. Za tyto kredity pak hráč nakupuje budovy a v některých z nich i vojenské jednotky. Důležitým pro chod základny jsou elektrárny, jejihž výkon je potřebný pro chod radaru. Pomocí něj může hráč sledovat situaci na miniaturní mapě. Klíčové pro vítězství je dobře umístěná a chráněná základna. Obvyklým postupem je následný průzkum v rychlé tříkolce a po přečkání úvodního náporu protivníka vybudování silné armády. Je vhodné budovat více druhů jednotek dle cíle útoku. Raketomety na ostřelování z dálky a tanky na jejich ochranu. Při masivnějších útocích se pak osvědčila taktika postavení nové základny poblíž nepříteli a u ní vyrobit opravnu a montovnu nových válečných strojů. Taktika se také liší dle zvoleného rodu, jelikož každý má svoje specifika (speciální zbraně, bonusy). Zvláštní jednotkou je červ, který může spolknout jakoukoli jednotku a je velmi odolný. Těžkou techniku lze využít k přejíždění vojáků, ti se však mohou schovat na skalách. Spaceport je budova, ve které si můžete objednat doručení určitého vozidla nebo letadla, a to často i za lepší cenu, než v montovně. Rizikem je, že loď někdy vůbec nepřiletí. Pak tu jsou obranné zdi a strážní věže, jejichž dosah je však kratší než pojízdných raketometů. Každý rod má svoji zvláštní zbraň z montovny a další vytvořenou v paláci. V prvním případě se jedná u Harkonnenů o mocný tank Devastator, u Atreidů o sonický tank, který ničí i více protivníků za sebou a u Ordosů tzv. Deviator, který dokáže svými střelami přeměnit protivníkovu jednotku ve vaši. Harkonneni mohou z paláce vysílat velmi ničivé rakety, Atreidi získávají skupinky Fremenů a Ordosové mají sabotéry, kteří jsou schopní projít k nepříteli a poškodit některou z jeho budov.
Dune II: The Building of a Dynasty (v Evropě známá také jako Battle for Arrakis) je dodnes skvěle hratelná, za což vděčí své líbivé VGA grafice, vyvážené obtížnosti a přehlednému interfacu. Slabinou je nemožnost označovat více jednotek, což znamená opravdu mnoho klikání. Tuto hru by si měl zahrát každý milovník strategií a až splní všech 9 misí, zvolit jiný rod, protože jde o velmi odlišný zážitek. Svoji úspěšnost může sledovat v Hall of Fame, kde se zapisují nejlepší výsledky.
